Tisková zpráva

Stát má zaručovat náboženskou svobodu, řekl starší Oaks na Oxfordské univerzitě

Apoštol se rovněž zúčastnil setkání o náboženské svobodě v britské Sněmovně lordů

„Nikdo z nás nemůže přehlížet důležitost náboženství ve světě – v politice, při řešení konfliktů, v hospodářském rozvoji, v humanitárním úsilí i jinde,“ řekl starší Dallin H. OaksKvora Dvanácti apoštolů Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů během přednášky, kterou pronesl ve čtvrtek 9. června 2016 na St. Johns College na Oxfordské univerzitě.

Mormonský apoštol promluvil na setkání zaměřeném na náboženskou svobodu, které uspořádaly Rothermere American Institute při Oxfordské univerzitě v rámci semináře Constitutional Thought, právnická fakulta v rámci programu Constitutional Government, Regents Park College v rámci programu Religion and International Relations a periodikum Oxford Journal of Law and Religion.

„Stát má svým občanům zaručovat náboženskou svobodu,“ řekl starší Oaks, který dříve působil jako soudce Vrchního soudu státu Utah a profesor práv na Chicagské univerzitě a na téma náboženské svobody publikuje a přednáší již více než 50 let.

Starší Oaks řekl, že právní ochrany náboženství, jež, jak poznamenal, jsou uzákoněny v článku 18 Všeobecné deklarace lidských práv OSN z roku 1948, jsou v současné době napadány různými prominentními hlasy. „Další hlasy se snaží náboženství a věřící marginalizovat, například omezením náboženské svobody na výuku v kostelích, synagogách a mešitách, a odmítají možnost projevu náboženského přesvědčení na veřejnosti.“

Ve středu 8. června, den před tím, než starší Oaks pronesl přednášku na Oxfordu, se také zúčastnil jednání Mezistranické parlamentní skupiny pro mezinárodní svobodu náboženství nebo přesvědčení (APPG) konaného na půdě Sněmovny lordů v britském parlamentu v Londýně. Cílem této skupiny je zvýšit mezi poslanci parlamentu, sdělovacími prostředky, vládními institucemi a veřejností povědomí o důležitosti mezinárodní náboženské svobody jakožto základního lidského práva. 

„Jelikož právo na svobodu náboženství nebo přesvědčení má pro civilizovanou společnost zásadní význam, je důležité povzbuzovat naše veřejné činitele, aby se pro ně stalo prioritou,“ řekla baronka Elizabeth Berridgeová, členka britské Sněmovny lordů a spolupředsedkyně Mezistranické parlamentní skupiny pro mezinárodní svobodu náboženství nebo přesvědčení. „Jako jedna z největších mezistranických parlamentních skupin v Británii jsme vděčni za stálou podporu 24 spřízněných organizací, včetně oddané podpory Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Taková podpora je při parlamentní práci v zájmu tohoto zásadního lidského práva nedocenitelná.“

Schůze této mezistranické parlamentní skupiny se dále zúčastnili členové sněmoven parlamentu a také Robert P. George z Princetonské univerzity, který je předsedou Výboru Spojených států pro mezinárodní náboženskou svobodu, a profesor Cole Durham z Mezinárodního centra pro právo a náboženská studia na Univerzitě Brighama Younga. Baronka Berridgeová a Robert P. George promluvili rovněž na setkání na Oxfordské univerzitě.

Robert P. George na Oxfordu řekl: „Nejen stát má zodpovědnost být horlivým zastáncem náboženské svobody. Velikou zodpovědnost mají také samy náboženské skupiny. Je naprosto nezbytné, aby i obce věřících, bez ohledu na své teologické či kulturní rozdíly, spolupracovaly s podobně smýšlejícími lidmi na opačné straně náboženského spektra.“ 

Podle výzkumného centra Pew Research Center se 84 % světové populace ztotožňuje s nějakým konkrétním náboženstvím. Avšak, jak uvádí Pew Center, 87 % světové populace žije v zemích s vysokými nebo velmi vysokými omezeními náboženské svobody.

„Porozumění náboženství a jeho vztahu ke globálním záležitostem a jednotlivým vládám je zcela zásadní ve snaze a úsilí zlepšit svět, v němž žijeme,“ řekl starší Oaks ve čtvrtek na Oxfordu.

Dále řekl: „I když je náboženská svoboda ve většině světa neznámou záležitostí a v ostatních zemích ji ohrožuje sekularismus a extrémismus, horuji pro ideální stav, kdy svobody, které se náboženství snaží chránit, jsou Bohem dané a neodmyslitelné, avšak jsou realizovány prostřednictvím vzájemně se doplňujícího vztahu se státem, jenž usiluje o blaho všech svých občanů.

Mnoho nejvýznamnějších morálních pokroků západní civilizace bylo motivováno náboženskými zásadami a o jejich oficiální přijetí se zasloužila mnohá kázání pronesená na církevní půdě,“ řekl starší Oaks.

Starší Oaks řekl, že většina charitativní práce v USA „byla iniciována a je dosud z největší míry financována náboženskými organizacemi a z náboženských pohnutek“. Dodal, že soudržnost západních společností není založena na výkonu práva, ale na lidech, kteří se díky svému náboženskému přesvědčení dobrovolně řídí jeho ustanoveními.

„Jsem toho názoru, že náboženská výuka a nábožensky motivované činy věřících lidí jsou zásadní pro svobodnou a prosperující společnost a i nadále si zaslouží zvláštní právní ochranu,“ vysvětlil.

Starší Oaks řekl, že stát a jednotlivá náboženství mají vůči sobě vzájemnou zodpovědnost a že „stát má očividně právo očekávat dodržování zákonů a respekt vůči kultuře“ a že žádná země nemusí poskytovat útočiště organizacím podporujícím terorismus.

Řekl, že vzájemně se doplňující funkce náboženství a státu procházejí v současné Evropě „těžkou zkouškou“.

„Masivní příliv uprchlíků většinou muslimské víry a kultury do zemí s odlišnou kulturou a odlišným náboženstvím je očividně zdrojem vážných politických, kulturních, sociálních, finančních a náboženských obtíží,“ dodal starší Oaks. Na příkladu své církve, Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, však ukázal, jak náboženství a náboženské organizace mohou být v této situaci krátkodobě i dlouhodobě nápomocné.

Mormoni poskytují pomoc uprchlíkům v Evropě a podporují i další humanitární úsilí po celém světě, bez ohledu na náboženskou příslušnost. V roce 2015 se Církev zapojila do 177 humanitárních projektů v 56 zemích. Kromě toho zrealizovala již stovky projektů na zajištění čisté vody, očkování a péče o zrak, jež pomohly více než milionu lidí po celém světě.

Dále je možné uvést příklad spolupráce mezi organizací LDS Charities, jež je humanitární složkou Církve, a britskou charitativní organizací AMAR, jež v roce 2015 v severním Iráku společně vytvořily zdravotní střediska pro jezídskou menšinu, jež se stala cílem útoků Islámského státu, a také pětileté humanitární úsilí v jihovýchodní Asii po zemětřesení a tsunami v roce 2004, při nichž zahynuly tisíce lidí ve 14 zemích.

„Péče o chudé a potřebné není v naší Církvi něčím náhodným nebo něčím navíc,“ řekl starší Oaks.

Na závěr své přednášky se zmínil o několika výhodách, jež Církev má a jež jí pomáhají rozšiřovat svůj pozitivní dopad. Jde například o zkušené dobrovolníky, finanční příspěvky členů či celosvětovou organizaci tvořenou běžnými členy, které je možné okamžitě mobilizovat. V březnu 2016 vedoucí Církve vyzvali ženy všech věkových skupin k pomoci uprchlíkům v místě, kde žijí.

Starší Oaks byl rovněž hlavním řečníkem na úvodní výroční konferenci pořádané britsko-irskou pobočkou organizace J. Reuben Clark Law Society. Konference se konala 10. června v Chorley v hrabství Lancashire.

Poznámka ke stylistice: Když podáváte informace o Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů, prosím použijte při první zmínce úplný název Církve. Více informací ohledně používání názvu Církve najdete v on-line dokumentu Stylistické pokyny.