Sestra Jean Barrus Binghamová je 17. generální presidentkou Pomocného sdružení, jedné z největších ženských organizací na světě. V dubnu roku 2017, kdy obdržela své nynější povolání, sloužila jako první rádkyně v Generálním předsednictvu Primárek Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Také sloužila v generální komisi Primárek. Primárky jsou církevní organizace sdružující milion dětí ve věku 11 a méně let.
| Temple Square is always beautiful in the springtime. Gardeners work to prepare the ground for General Conference. © 2012 Intellectual Reserve, Inc. All rights reserved. | 1 / 2 |
Narodila se v Provu v Utahu jako třetí z devíti dětí Roberta R. Barruse a jeho manželky Edith Joy, rozené Clarkové. Dětství a mládí prožila ve státech Texas, Minnesota a New Jersey.
Sestra Binghamová poznala svého manžela Bruce, když oba studovali na Univerzitě Brighama Younga. Vzali se 22. prosince 1972 v chrámu Provo v Utahu, jsou rodiči dvou dcer a mají pět vnoučat. Společně s manželem byli také pěstouny pro dospívající a děti, z nichž mnozí se stali součástí jejich rodiny.
Sestra Binghamová se v době, kdy její děti byly již ve vyšších ročnících školní docházky, vrátila ke studiu na vysoké škole. Získala bakalářský a magisterský titul z pedagogiky na vysoké škole National Louis University v Illinois. Rovněž obdržela nižší bakalářský titul z Univerzity Brighama Younga a z vysoké školy Elgin Community College.
Učila angličtině jako cizímu jazyku žáky na soukromé základní škole a také přistěhovalce a další studenty v neziskových organizacích. Také pracovala jako asistentka zdravotnického personálu.
Sestra Binghamová působila jako dobrovolnická asistentka ve škole, kterou navštěvovaly její děti, a sloužila v řadě dalších učitelských a vedoucích povolání, v rámci nichž pracovala s ženami, dětmi a mládeží ve své místní kongregaci – sloužila jako presidentka Primárek a Mladých žen a jako rádkyně v Pomocném sdružení. Šest let učila dospívající mládež v ranním semináři a sloužila jako chrámová pracovnice v chrámu Chicago v Illinois.
Za svědectví o evangeliu Ježíše Krista přičítá zásluhu, kromě osobní účasti na shromáždění a službě, „věrnému příkladu“ svých rodičů. Práce na rodinné historii a návštěvy chrámu posilují její závazek stát se učednicí Ježíše Krista.
Má ráda četbu; rekreaci v přírodě, jako například pěší turistiku, táboření a projížďky na kánoi; cestování; vaření pro svou rodinu, která ji za to chválí; a ráda tráví tolik času, kolik je jen možné, s vnoučaty.