Moji drazí přátelé, vážím si vašeho pozvání na tuto konferenci. Národní asociace etnických menšin (NAACP) se již více než sto let věnuje zlepšování kvality života a pozvedání společnosti. Udělali jste a děláte mnohé, abyste ochránili a pozvedli bezpočet lidí. Vaše ušlechtilé ideály jsou vskutku zdrojem inspirace!
Loni vedoucí asociace NAACP – pod vedením předsedy této organizace Leona Russella a členů národní komise – navštívili Salt Lake City. Moji dva rádci a já – První předsednictvo Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů – jsme měli výsadu se s nimi setkat. Čas, který jsme spolu strávili, byl naplněn vzájemnou úctou a touhou spojit síly, abychom zjistili, zda bychom mohli prostřednictvím vzájemné spolupráce zúročit silné stránky obou organizací a pomoci více lidem.
Na tiskové konferenci, která po tomto setkání následovala, jsem vysvětlil, že základní naukou a upřímným přesvědčením našeho náboženského vyznání je skutečnost, že všichni lidé jsou děti Boží. Upřímně věříme tomu, že jsme bratři a sestry – a že jsme všichni součástí téže božské rodiny.
Na zmíněné tiskové konferenci jsme spolu s presidentem Derrickem Johnsonem vyzvali všechny lidi, organizace a orgány státní správy, aby při své činnosti více dbali na zdvořilost, skoncovali s veškerými možnými předsudky a zaměřovali se na důležité zájmy, které máme společné.
Jednoduše řečeno, usilujeme o to, abychom stavěli mosty spolupráce namísto zdí, jež by nás rozdělovaly.
Jak je zaznamenáno v Knize Mormonově (které si vážíme jakožto svazku písem, jenž doprovází Bibli svatou), Spasitel všechny „zve …, aby … k němu [přišli a podíleli] se na dobrotivosti jeho; a neodpírá žádnému, který k němu přichází, černému ani bílému, porobenému ani svobodnému, muži ani ženě; … všichni jsou Bohu stejní“ (2. Nefi 26:33).
Dovolte mi zopakovat poslední slova: „Všichni jsou Bohu stejní.“ Vy, kteří jste se shromáždili v této místnosti, usilujete o to, abyste tuto nebeskou pravdu přetavili do pozemské reality. A já vás za to chválím. Ale přesto si všichni uvědomujeme, že jako společnost a stát jsme ještě nedocílili harmonie a vzájemné úcty, jež by umožňovaly každému muži a ženě a každému chlapci a děvčeti dosáhnout té nejvyšší úrovně, jaké jen budou schopni.
Lék na to, co nás trápí, předepsal sám Mistr Léčitel, Ježíš Kristus. Když Spasitele jeden farizeus posměvačně vyzval, aby jmenoval největší přikázání v zákoně, byla Jeho odpověď nanejvýš pozoruhodná a stručná. Byla prodchnuta pravdou, která vede k radostnému životu. Vybídl nás, abychom nejprve milovali Boha celým srdcem a pak abychom milovali své bližní jako sebe samé. (Viz Matouš 22:35–39.)
President vaší organizace, Derrick Johnson, nedávno názorně předvedl v praxi ono druhé veliké přikázání. Když jménem asociace NAACP přebíral od Správní společnosti Univerzity Brighama Younga cenu za službu veřejnosti, uvedl, že byl předtím dotázán, proč chce převzít ocenění od členů Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. A co odpověděl? „Protože jsou to naši bližní.“
To je velmi hlubokomyslná odpověď.
Všichni jsme navzájem spojeni a máme Bohem danou zodpovědnost pomáhat lidem kolem sebe vést lepší život. K tomu, abychom měli jeden druhého rádi, není zapotřebí, abychom byli stejní či abychom stejně vypadali. K tomu, abychom měli jeden druhého rádi, není dokonce ani zapotřebí, abychom zastávali stejné názory. Máme-li nějakou naději, že znovu získáme dobrou vůli a lidskost, po nichž toužíme, je třeba, aby tento proces započal u každého z nás, u jednoho po druhém.