Nejvyšším řídicím orgánem Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů je První předsednictvo, které sestává z presidenta a dvou rádců neboli poradců. Tento trojčlenný orgán dohlíží na práci celé Církve ve všech záležitostech týkajících se zásad, organizace a administrativy.
Druhým nejvyšším předsedajícím orgánem církevní správy je Kvorum Dvanácti apoštolů. Apoštolové slouží pod vedením Prvního předsednictva a zastávají náročné administrativní zodpovědnosti týkající se dohlížení na spořádaný růst a rozvoj Církve po celém světě. Svatí posledních dnů považují členy Prvního předsednictva a Kvora Dvanácti apoštolů za proroky, kteří přijímají božské zjevení a inspiraci pro vedení Církve.
Jmenování nového presidenta Církve probíhá spořádaným způsobem, který – což je v dnešním světě neobvyklé – neobsahuje žádné prvky interního lobbování o získání nějaké pozice či funkce. Tento proces je členy považován za božsky zjevený a postrádá jakoukoli volební či agitační kampaň – ať již zákulisní či veřejnou.
Navíc se tento proces neřídí jen strukturou uspořádání Církve. V Církvi je hluboce zavedená tradice týkající se toho, že osobní aspirování na vedoucí pozici na jakékoli úrovni je nevhodné a nepatřičné. Namísto toho se klade důraz na osobní způsobilost a pokornou ochotu sloužit tehdy, když je k tomu člen vyzván.
Poté, co zemře president Církve, dojde k těmto krokům:
1. První předsednictvo je automaticky rozpuštěno.
2. Dva rádci z Prvního předsednictva zaujmou znovu své místo, určené délkou jejich služby, v Kvoru Dvanácti apoštolů. Délka služby je stanovena podle data, kdy byl dotyčný vysvěcen za člena Dvanácti, nikoli podle věku.
3. Kvorum Dvanácti apoštolů, jež v tu chvíli čítá 14 členů a které vede služebně nejstarší apoštol, se ujímá vedení Církve.
4. Služebně nejstarší apoštol předsedá schůzkám Kvora Dvanácti, aby se zvážila dvě možná řešení:
i) Má se v této době První předsednictvo reorganizovat?
ii) Má Církev dál fungovat s tím, že předsedat bude Kvorum Dvanácti?
5. Po diskusi členové Kvora Dvanácti apoštolů zaujímají oficiální stanovisko.
6. Pokud je tímto stanoviskem návrh na reorganizování Prvního předsednictva, Kvorum Dvanácti jednohlasně vybírá nového presidenta Církve. Nový president si vybírá dva rádce a tito tři se stávají novým Prvním předsednictvem.* V průběhu historie Církve se při reorganizování Prvního předsednictva vždy stal presidentem Církve nejdéle sloužící apoštol.
7. Po reorganizování Prvního předsednictva je druhému nejdéle sloužícímu apoštolovi vyjádřena podpora jako presidentovi Kvora Dvanácti. Pokud je tento druhý nejdéle sloužící apoštol rovněž povolán do Prvního předsednictva jako rádce, stává se třetí nejdéle sloužící apoštol zastupujícím presidentem Dvanácti.
8. President Kvora Dvanácti společně s ostatními apoštoly ustanovuje** nového presidenta Církve vkládáním rukou.
9. První předsednictvo vybírá nového apoštola, aby zaplnil prázdné místo v Kvoru Dvanácti vzniklé úmrtím presidenta Církve. Tomuto apoštolovi je vyjádřena podpora obvykle na nejbližší generální konferenci Církve. Od toho okamžiku vede Církev opět 15 mužů (tříčlenné První předsednictvo a dvanáctičlenné Kvorum Dvanácti apoštolů), kteří jsou členy Církve považováni za proroky, vidoucí a zjevovatele.
Církvi od doby, kdy byla 6. dubna 1830 oficiálně zorganizována, předsedalo včetně presidenta Thomase S. Monsona 16 presidentů.
*Nové První předsednictvo je poté oznámeno a představeno Církvi a celému světu na tiskové konferenci. Na nejbližší generální konferenci pak členové Církve formálně vyjádří novému presidentovi a prorokovi Církve, jeho rádcům a členům Kvora Dvanácti apoštolů podporu při tzv. posvátném shromáždění (solemn assembly), kterým je obvykle první konferenční zasedání. Při posvátném shromáždění povstanou a vyjádří podporu postupně různé skupiny členů Církve – jednotlivá kněžská kvora, Pomocné sdružení, Mladé ženy a nakonec společně celé členstvo Církve.
**Členové Církve jsou poté, co přijmou povolání sloužit v určité funkci, k tomuto povolání „ustanoveni“. Toto se provádí v souladu s biblickou zvyklostí – vkládáním rukou. Vedoucí kněžství vloží ruce na hlavu člověka, který je ustanovován, a pronesou modlitbu, v níž mu udělí pravomoc a způsobilost vykonávat povinnosti spojené s příslušným úřadem, a dají mu osobní požehnání.