Církevní finance a rostoucí celosvětová náboženská organizace

Církevní finance a rostoucí celosvětová náboženská organizace

Tisková zpráva

Předsedající biskup Gérald Caussé zveřejnil na stránkách LDS.org doprovodný článek ke svému nedávnému proslovu „Financování náboženské organizace – na křižovatce mezi podnikáním a náboženstvím“, který zazněl na letošním sympoziu Historie Církve. Následující text přináší ve spojitosti s článkem a proslovem biskupa Caussého dodatečné souvislosti týkající se církevních financí.

Přejít níže na otázky a odpovědi.

Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů má jedinečný účel – vybízet všechny lidi, aby přišli ke Kristu. Církev není finanční institucí ani organizací zabývající se generováním zisku; používá finanční prostředky k uskutečňování svého božsky určeného poslání. Církev je správcem desátků a štědrých příspěvků svých členů a sama uplatňuje v praxi zásady, kterým učí – tj. vyhýbat se dluhu, žít v rámci rozpočtu a připravovat se na budoucnost.

 

Díky tomu, že se Církev v oblasti financí dlouhodobě řídí rozumnými zásadami, vyrostla od svých skrovných začátků v celosvětovou organizaci, která je schopna zaopatřovat své božské poslání. To, že v současné době poměrně prosperuje, pouze odráží víru jejích členů, pokud jde o dodržování zákona desátku, a to, že v jejich životě dochází naplnění často opakované zaslíbení Páně, že „nakolik budete zachovávati přikázání má, bude se vám v zemi dařiti“ (Kniha Mormonova, Alma 9:13).

Církev používá své finanční prostředky k naplňování díla Páně tím, že:

  • Sdílí poselství Ježíše Krista po celém světě.
  • Staví a udržuje místa zasvěcená uctívání Boha s cílem posilovat jednotlivce i komunity (kůly, okrsky, sbory a odbočky).
  • Věnuje se sociální péči, humanitární službě a pomoci v nouzových situacích s cílem zmírňovat utrpení a pomáhat lidem dosáhnout soběstačnosti.
  • Podporuje duchovní a světské studium prostřednictvím Církevního vzdělávacího systému (semináře, instituty, univerzity a další možnosti vyššího vzdělávání).
  • Staví a provozuje chrámy a podporuje bádání v rodinné historii s cílem posilovat rodiny.
  • Provádí všeobecnou administrativní činnost související s chodem organizace.

Finanční prostředky, které jsou k provádění těchto činností zapotřebí, pocházejí zejména z desátků členů Církve. Malá část prostředků pochází z podniků, které Církev provozuje.

Rozpočet a výdaje

Církevní Rada pro disponování desátky je tvořena Prvním předsednictvem, Kvorem Dvanácti apoštolů a Předsedajícím biskupstvem. Společně vytvářejí a uvádějí v platnost konkrétní pravidla a rozpočty, jimiž se řídí používání finančních prostředků Církve. (Viz NaS 120:1.) Zmíněná pravidla zahrnují tyto zásady:

  • Výdaje nepřevýší předpokládané příjmy.
  • Rozpočet na provozní výdaje se nebude zvyšovat rychleji než předpokládané příspěvky v podobě desátků.

Konkrétní rozpočty na činnosti Církve schvaluje a přidělování finančních prostředků provádí výbor pro rozpočty a příděly z rozpočtu, což je podvýbor Rady pro disponování desátky. Kromě toho zaměstnává Církevní kontrolní oddělení, které je nezávislé na všech ostatních odděleních Církve, kvalifikované odborníky za účelem zajištění toho, že správa a evidence finančních prostředků Církve budou v souladu s církevními pravidly a standardními účetními postupy.

Církevní rezervy

Členové Církve jsou učeni, že si mají „postupně … vytvořit finanční rezervu pravidelnými úsporami [části svých příjmů]“. (Poskytování pomoci dle způsobu Páně – souhrnná příručka vedoucího pro blaho a sociální péči [brožurka, 2009], 2.) Stejnou zásadu Církev uplatňuje i u vlastních úspor a investic. Církev kromě potravin a základní humanitární pomoci rovněž dává pro budoucí potřeby každý rok stranou finanční prostředky. Tyto prostředky se přidávají k církevním rezervám, které zahrnují akcie a dluhopisy, podniky podléhající zdanění, zemědělské podniky a komerční i obytné nemovitosti. Investice lze využít v obtížných obdobích nebo pro naplňování nově vznikajících potřeb rostoucí celosvětové náboženské organizace v rámci jejího poslání kázat evangelium všem národům a připravovat se na Druhý příchod Ježíše Krista. (Viz Gérald Caussé, „In the Lord’s Way: The Spiritual Foundations of Church Financial Self-Reliance“, Mormon Newsroom, 2. března 2018.)

Některé investice slouží dvojímu účelu. President Církve Gordon B. Hinckley například uvedl, že „podle našeho názoru představují dobré farmy z dlouhodobého hlediska bezpečnou investici, v rámci níž lze uchovávat a zhodnocovat majetek Církve, přičemž jsou zároveň k dispozici jako zdroje zemědělských výrobků určených k obživě obyvatelstva, kdyby nastal stav nouze“. („The State of the Church“, Ensign, May 1991, 54.) Dalším příkladem je účast Církve na územním rozvoji centra utažského Salt Lake City. Církev prostřednictvím své investice do City Creek Center (víceúčelové zástavby, jejíž součástí je prodejní zóna, bytové jednotky, kancelářské prostory a parkoviště) zvelebila okolí Chrámového náměstí a zdůraznila svůj vztah k Salt Lake City, kde sídlí její ústředí. Tato investice zvýšila během útlumu v oblasti finančnictví místní hospodářskou aktivitu a přilákala návštěvníky a místní obyvatele do historického centra Salt Lake City.

Církevní rezervy podléhají v souladu se zásadami moudrého a prozíravého správcovství a moderního managementu investic dohledu vedoucích Církve a správě profesionálních poradců. Veškeré finanční prostředky získané prostřednictvím investic Církve se nakonec vracejí nazpět k tomu, aby podpořily její poslání vyzývat druhé, aby přišli ke Kristu.

Komerční podniky

Ačkoli valná většina finančních prostředků Církve pochází z desátků a obětí jejích členů, Církev rovněž vlastní podniky, které napomáhají naplňovat její poslání.

„Obchodní majetek, který Církev v dnešní době vlastní,“ vysvětlil president Gordon B. Hinckley, „je v podstatě přímým pokračováním podniků, které byly založeny v éře pionýrů, což bylo období v historii Církve, kdy jsme byli izolováni v těchto horských údolích západní Ameriky.“

Mezi příklady podniků založených v počátcích Církve president Hinckley jmenoval cukrovarnický průmysl, hotel Utah, média a obchodní společnosti. „Církev vlastní určité realitní holdingové společnosti,“ pokračoval, „a to především ty, které mají co do činění s okolím Chrámového náměstí, aby tak pomáhala zachovat krásu a jednotný řád srdce města. Všechny tyto komerční subjekty jsou plátci daně.“ Dále poznamenal: „Souhrnné příjmy ze všech těchto komerčních podniků jsou relativně malé a neudržely by toto dílo v chodu déle než jen po velmi krátkou dobu.“ („Questions and Answers“, Ensign, Nov. 1985, 49.)

Daně

Svatí posledních dnů věří, že mají „býti poslušni zákona“ a že ho mají „ctíti a podporovati“. (Články víry 1:12.) Vzhledem k tomu platí Církev a její přidružené subjekty daně a další odvody státní správě, tak jak to předepisují zákony jednotlivých zemí, v nichž Církev působí. Ve Spojených státech, kde jsou církve a ostatní neziskové organizace obvykle vyňaty z povinnosti platit federální a státní daň z příjmu, platí Církev daně z jakýchkoli příjmů vzniklých z činností přinášejících zisk, které jsou vykonávány pravidelně a nejsou ve své podstatě spjaty s účely, na něž se vztahuje výjimka z daňové povinnosti. Přidružené subjekty Církve, které jsou zřízeny jako výdělečné organizace, platí ze svého čistého zisku běžné federální a státní korporátní daně. Církev a její přidružené subjekty platí rovněž daně z nemovitostí, které se nepoužívají k náboženským, vzdělávacím či dobročinným účelům, včetně daní z nezastavěných pozemků a nemovitostí vlastněných z investičních či komerčních důvodů. V souvislosti s výstavbou církevních nemovitostí se platí správní poplatky, odvody a výměry. Církev rovněž platí federální a státní zaměstnavatelské daně a svým zaměstnancům strhává daně formou srážek ze mzdy a zpracovává pro ně daňové odpočty. V příslušných případech Církev a její přidružené subjekty platí státní a místní daně z prodeje a spotřeby.

Závěr

Předsedající biskup Gérald Caussé uvedl: „Jsme Církev Ježíše Krista, a tato církev nemá žádný jiný cíl než ten, který jí přiřkl sám Pán, a to vyzývat všechny, aby přišli ‚ke Kristu‘ a byli ‚v něm zdokonalováni‘ (Moroni 10:32), tím, že bude ‚pomáhat členům žít podle evangelia Ježíše Krista, shromažďovat Izrael skrze misionářskou práci, pečovat o chudé a potřebné a umožňovat spasení mrtvých budováním chrámů a vykonáváním zástupných obřadů‘.“ („In the Lord’s Way: The Spiritual Foundations of Church Financial Self-Reliance“, Mormon Newsroom, 2. března 2018.)

Otázky a odpovědi

  1. Jak Církev nakládá s desátky a dalšími finančními prostředky?

  2. K čemu Církev potřebuje finanční prostředky?

  3. Proč Církev nezveřejňuje informace o svém finančním hospodaření?

  4. Je Církev bohatá?

  5. Platí Církev daně?

  6. Jaké kontrolní mechanismy jsou zavedeny, aby nedošlo ke zneužití finančních prostředků?

  7. Má Církev rezervy v podobě investic?

  8. Jaké investice Církev vlastní?

  9. Má Církev nějaké finanční prostředky v podobě burzovních investic?

  10. Jak Církev vybírá akcie a dluhopisy, do kterých investovat?

  11. Odkud pocházejí peníze, které tvoří církevní rezervy?

  12. Proč si Církev uchovává finanční rezervy, když je v současné době na světě tolik nenaplněných humanitárních potřeb?

  13. Proč Církev žádá od členů s omezenými prostředky, aby darovali deset procent svého příjmu jako desátek?

  14. Jak a kdy Církev využívá rezervní prostředky?

Otázka: Jak Církev nakládá s desátky a dalšími finančními prostředky? K čemu Církev potřebuje finanční prostředky?

Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů byla založena s cílem kázat evangelium Ježíše Krista a vyzývat všechny lidi, aby Ho následovali. Jedná se o rozsáhlé celosvětové dílo, které vyžaduje značné finanční prostředky. Církev po celém světě zaopatřuje více než 30 000 kongregací a udržuje tisíce kaplí a sborových domů; provozuje střediska pro podporu zaměstnanosti, zásobárny, střediska rodinné historie, semináře a instituty, školy, univerzity a další zařízení pro získání vyššího vzdělání a 159 chrámů (s tím, že dalších 30 chrámů bylo ohlášeno nebo v současné době probíhá jejich výstavba). Církev dohlíží na přibližně 70 000 misionářů ve stovkách misií zaměřených na hlásání evangelia, službu a humanitární pomoc. Toto dílo neustále roste, přičemž se tak často děje v oblastech se značnými časnými potřebami. Církev se v rámci uskutečňování tohoto díla řídí finančními zásadami, jimž učí – tj. žít v rámci rozpočtu, vyhýbat se dluhu a spořit a investovat pro budoucí potřeby.

Zpět k seznamu otázek a odpovědí

Otázka: Proč Církev nezveřejňuje informace o svém finančním hospodaření?

Církev není ani finanční institucí, ani obchodní společností. Nemá žádný jiný cíl než kázat evangelium a vyzývat všechny, aby přišli ke Kristu. Ačkoli se Církev rozhodla, že podrobnosti o svých financích nebude zveřejňovat, dává k dispozici veřejně přístupné informace, které se týkají finančních zásad, jimiž se řídí, a kontrolních mechanismů zavedených za účelem ochrany církevních finančních prostředků, jejich zdrojů a využití. Církev rovněž poskytuje veškeré informace o financích, které vyžaduje zákon.

Zpět k seznamu otázek a odpovědí

Otázka: Je Církev bohatá?

Někteří lidé o Církvi občas říkají, že je to zámožná organizace. Síla Církve se však nedá měřit prostřednictvím jejích finančnických holdingových společností ani nemovitého majetku. Jak řekl president Gordon B. Hinckley: „Jediné skutečné bohatství Církve koneckonců spočívá ve víře jejích členů.“ („The State of the Church“, 54.) To, že Církev v současné době poměrně prosperuje, pouze odráží víru jejích členů, pokud jde o dodržování zákona desátku a dalších důležitých zásad, jako je například prozíravý způsob života a soběstačnost. Tato víra se zakládá na Pánově zaslíbení, že „nakolik budete přikázání má zachovávati, bude se vám v zemi dařiti“. Toto zaslíbení se objevuje v 18 verších z Knihy Mormonovy a Svatí posledních dnů věří, že zůstává v platnosti i v dnešní době.

Někteří lidé se mimoto mohou pokoušet přikládat Církvi určitou peněžní hodnotu stejně, jako kdyby odhadovali majetek nějaké komerční společnosti. Taková srovnání však zkrátka neobstojí. Například pobočky nebo prodejní místa určité společnosti musí být z finančního hlediska zdrojem příjmů. Ale vždy, když Církev vybuduje nějaké místo zasvěcené uctívání Boha, stane se tato budova spotřebitelem aktiv a finančním závazkem, který je nutné hradit prostřednictvím dobrovolných příspěvků členů po celém světě. Průběžnou údržbu a výdaje na opravy, energie a užívání budovy bude možné hradit pouze tehdy, budou-li věrní členové i nadále Církev podporovat.

Zpět k seznamu otázek a odpovědí

Otázka: Platí Církev daně?

Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů platí veškeré daně, které jí ukládá zákon. Svatí posledních dnů věří, že mají „býti poslušni zákona“ a že ho mají „ctíti a podporovati“. (Články víry 1:12.) Církev a její přidružené subjekty platí po celém světě příslušné daně a další odvody státní správě. Ve Spojených státech, kde jsou církve a ostatní neziskové organizace obvykle vyňaty z povinnosti platit federální a státní daň z příjmu, platí Církev daně z jakýchkoli příjmů vzniklých z činností přinášejících zisk, které jsou vykonávány pravidelně a nejsou ve své podstatě spjaty s účely, na něž se vztahuje výjimka z daňové povinnosti. Přidružené subjekty Církve, které jsou zřízeny jako výdělečné organizace, platí ze svého čistého zisku běžné federální a státní korporátní daně. Církev a její přidružené subjekty platí rovněž daně z nemovitostí, které se nepoužívají k náboženským, vzdělávacím či dobročinným účelům, včetně daní z nezastavěných pozemků a nemovitostí vlastněných z investičních či komerčních důvodů. V souvislosti s výstavbou církevních nemovitostí se platí správní poplatky, odvody a výměry. Církev rovněž platí federální a státní zaměstnavatelské daně a svým zaměstnancům strhává daně formou srážek ze mzdy a zpracovává pro ně daňové odpočty. V příslušných případech Církev a její přidružené subjekty platí státní a místní daně z prodeje a spotřeby.

Zpět k seznamu otázek a odpovědí

Otázka: Jaké kontrolní mechanismy jsou zavedeny, aby nedošlo ke zneužití finančních prostředků?

Vedení Církve si je velmi dobře vědomo posvátné povahy církevních zdrojů a věnuje značnou péči tomu, aby zajistilo prozíravé využívání desátků a dalších finančních prostředků a jejich ochranu před zneužitím. Jakákoli osoba, o níž bylo zjištěno, že zneužívá posvátné desátky či další dary, je podrobena církevnímu disciplinárnímu řízení.

Výdaje, jež mají být hrazeny z finančních prostředků Církve, schvaluje První předsednictvo, Kvorum Dvanácti apoštolů a Předsedající biskupstvo. Tito služebně starší vedoucí se spolu radí a rozhodují o přidělování finančních prostředků. Kromě toho provádějí certifikovaní odborníci pravidelné audity, aby bylo zajištěno přísné dodržování standardních zásad účetnictví a církevních pravidel. Auditoři jsou kvůli provádění pravidelných auditů ve sborech a odbočkách, které se řídí detailními pokyny a postupy stanovenými Církví, povoláváni i na místní úrovni.

Zpět k seznamu otázek a odpovědí

Otázka: Má Církev rezervy v podobě investic? Jaké investice Církev vlastní?

Církev si uchovává různorodé rezervy – včetně běžných akcií a dluhopisů, podílů v podnicích podléhajících zdanění, komerčních i obytných nemovitostí a zemědělských podniků – aby tak zajistila finanční podporu svému současnému a budoucímu provozu. Jediným účelem investování těchto prostředků je napomáhat poslání Církve kázat evangelium všem národům a připravit se na druhý příchod Páně. Účelem některých investic Církve, jako jsou například zemědělské podniky, není jen zachování a zhodnocení jejího majetku, ale i jejich možné využití k naplnění naléhavých potřeb.

Zpět k seznamu otázek a odpovědí

Otázka: Má Církev nějaké finanční prostředky v podobě burzovních investic?

Ano. Tyto prostředky jsou součástí finančních rezerv, které Církvi umožňují i při jejím růstu a správě programů po celém světě naplňovat potřeby členů. Církev každoročně odkládá stranou část svých finančních prostředků ve formě úspor a investic.

Zpět k seznamu otázek a odpovědí

Otázka: Jak Církev vybírá akcie a dluhopisy, do kterých investovat?

Církev usiluje o to, aby byla dobrým správcem těchto finančních prostředků, a pověřuje certifikované odborníky, aby církevní finanční prostředky investovali v rámci širokého a různorodého portfolia. Konkrétní investice vybírají a spravují profesionální finanční poradci.

Zpět k seznamu otázek a odpovědí

Otázka: Odkud pocházejí peníze, které tvoří církevní rezervy?

Valná většina provozu Církve je financována prostřednictvím posvátných desátků a obětí, jimiž přispívají její členové. Církev zajišťuje svůj provoz v rámci prostředků, které má k dispozici, a každoročně si část svých finančních prostředků odkládá stranou. Církev se řídí finančními zásadami, jimž učí – tj. žít v rámci rozpočtu, vyhýbat se dluhu a spořit a investovat pro budoucí potřeby.

Zpět k seznamu otázek a odpovědí

Otázka: Proč si Církev uchovává finanční rezervy, když je v současné době na světě tolik nenaplněných humanitárních potřeb?

Církev v uplynulých několika letech vynaložila po celém světě miliardy dolarů za účelem naplňování potřeb v oblasti sociální péče a humanitární pomoci. Předpokládáme, že v průběhu času budou tyto potřeby dál narůstat. Výdělečné přidružené subjekty Církve rovněž přispívají Nadaci Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, která daruje finanční prostředky na různé dobročinné účely. Členové Církve věnují svůj čas a prostředky na podporu mnoha dalších dobročinných projektů. Toto vše je součástí božského poslání Církve.

Finanční rezervy Církve zajišťují kromě humanitární pomoci a sociální péče také zdroje nutné k udržení budoucího růstu Církve, který nastane, jakmile se naplní proroctví, že před návratem Spasitele se bude ve všech národech světa vyučovat evangeliu Ježíše Krista a bude v nich založena Církev. Čím dál více finančních prostředků je zapotřebí i ke kázání poselství Ježíše Krista po celém světě, stavbě a provozu rychle rostoucího počtu chrámů a budov zasvěcených uctívání Boha a zajištění vzdělávacích a dalších příležitostí, jejichž cílem je pozvednout lidi z chudoby a podporovat je v úsilí dosáhnout soběstačnosti.

Zpět k seznamu otázek a odpovědí

Otázka: Proč Církev žádá od členů s omezenými prostředky, aby darovali deset procent svého příjmu jako desátek?

Svatí posledních dnů věří tomu, že Bůh těm, kteří se řídí Jeho přikázáními, včetně přikázání platit desátek, slibuje a poskytuje duchovní i časná požehnání. Placení desátku je duchovní zásadou, skrze niž Pán financuje svou Církev. Církev se intenzivně zabývá pomocí jednotlivcům, aby se vymanili z chudoby; věnuje značné finanční prostředky činnostem v oblasti vzdělávání, humanitární pomoci a sociální péče, které se zaměřují na to, aby lidem pomohly dosáhnout osobní soběstačnosti. Placení plného desátku je skutkem víry a poslušnosti Božích přikázání. Ti, kteří se rozhodli platit desátek, často svědčí o požehnáních, která z tohoto rozhodnutí pramení.

Zpět k seznamu otázek a odpovědí

Otázka: Jak a kdy Církev využívá rezervní prostředky?

Kdykoli se v minulosti stalo, že došlo k nedostatku zdrojů nebo vznikly požadavky související s růstem Církve, měla Církev k dispozici rezervní finanční prostředky, které se využívaly k zaopatření provozu Církve.

Rezervní finanční prostředky jsou zajištěním do budoucna. Finanční rezervy Církve zajišťují, že budou k dispozici zdroje nutné k udržení budoucího růstu Církve, který nastane, jakmile se naplní proroctví, že před návratem Spasitele se bude ve všech národech světa vyučovat evangeliu Ježíše Krista a bude v nich založena Církev. Církev předpokládá, že dojde k výstavbě dalších kaplí a chrámů. Také bude dál narůstat úsilí v oblasti humanitární pomoci a sociální péče. Dodatečné finanční prostředky si vyžádá i misionářská práce, potřeby v oblasti vzdělávání a další programy, jejichž cílem je přinášet užitek lidem z celého světa. Ať již finanční prostředky Církve pocházejí z rezerv, nebo přímo z desátků členů, všechny se využívají k jedinému účelu, jímž je podpora poslání Církve. Žádný jiný důvod pro existenci rezervních finančních prostředků není.

Zpět k seznamu otázek a odpovědí



 

Poznámka ke stylistice: Když podáváte informace o Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů, prosím použijte při první zmínce úplný název Církve. Více informací ohledně používání názvu Církve najdete v on-line dokumentu Stylistické pokyny.