Víra je klíčem k vymanění se z postavení uprchlíka, říká apoštol

Víra je klíčem k vymanění se z postavení uprchlíka, říká apoštol

Starší Holland a Sharon Eubanková promlouvají na konferenci ve Windsoru o pomoci Jezídům

Tisková zpráva

Víra je klíčovým prvkem, který může pomoci a skutečně pomáhá mnohým ve světě, aby se vymanili z postavení uprchlíka a přispívali ku prospěchu společnosti, uvedl mormonský apoštol 9. září 2017 na hradě Windsor.

„Lidé se v životě dokáží obejít bez mnoha věcí,“ řekl starší Jeffrey R. Holland několika desítkám vedoucích náboženských představitelů, akademiků a představitelů státní správy na Druhé windsorské konferenci o náboženském pronásledování. „Někdy dokáží žít bez dostatku potravy. Někdy dokáží žít bez dostatečné hygieny a výživy. Ale nedokáží žít bez naděje. Potřebují vědět, že se jejich situace zlepší.“

Apoštol Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů pronesl tato slova na třídenní konferenci pořádané mezinárodní charitativní nadací AMAR. Na tomto setkání se probíraly praktické možnosti, jak pomoci Jezídům k návratu domů a k jejich integraci poté, co již přes tři roky žijí jako vnitřně vysídlení lidé v severním Iráku.

Reportáž z konference ve Windsoru (v angličtině):

 

Jezídové patří ke starodávnému menšinovému náboženství, jehož kořeny sahají do období před 5000 lety v severním Iráku. Od doby, kdy jsou Jezídové cílem útoků Islámského státu, jsou však týráni a mučeni a dochází k násilnému rozdělování jejich rodin – toto nelidské zacházení dosahuje tak strašlivé míry, že ho Spojené národy označily za genocidu. Jezídové navíc nemohou praktikovat své náboženství a jsou odříznuti od přátel a podpory své domoviny.

Baronka Emma Nicholsonová, předsedkyně a zakladatelka organizace AMAR, pozvala staršího Hollanda, aby promluvil na první konferenci, která se konala v roce 2016. Vloni starší Holland mluvil o náboženském pronásledování z mormonské perspektivy, zatímco letos byl požádán, aby toto téma rozvinul a pohovořil o návratu Církve z exilu a jejím postupném začlenění do americké většinové společnosti.

„Jak zvrátit svůj osud, kráčet hrdě dál, nenechat na sebe nahlížet jako na oběť a stát se úspěšným – taková je zkušenost mormonů,“ uvedla baronka. „Tato mormonská zkušenost, z níž se lze mnohému naučit, je darem uprchlíkům po celém světě. Právě proto jsem ho požádala, aby přijel.“

Tajemstvím přežití a úspěchu Svatých posledních dnů je víra

Starší Holland citoval Josepha Smitha, zakladatele Církve, jehož zkušenosti, když na začátku devatenáctého století vyprávěl o svých náboženských viděních přátelům a sousedům, slouží jako předloha toho, jak novodobí mormoni vytrvávají a prosperují. Joseph Smith si v písmech Svatých posledních dnů stýská: „Proč mne pronásledujete kvůli tomu, že mluvím pravdu? Skutečně jsem viděl vidění; a kdo jsem já, abych mohl odporovati Bohu, nebo proč si svět myslí, že mne přinutí popříti to, co jsem skutečně viděl? Neboť jsem viděl vidění; věděl jsem to; a věděl jsem, že Bůh to ví, a nemohl jsem to popříti, aniž jsem se odvážil to učiniti.“

Starší Holland poznamenal, že právě toto je „klíčem k přežití Svatých posledních dnů a k jejich následnému úspěchu. Osobní přesvědčení vedoucí k cílevědomému jednání bez ohledu na to, jak velká nepřízeň osudu proti nám stojí, není jen příběhem naším, ale i příběhem mnoha jednotlivců i mnoha institucí, které ve světě něčeho dosáhly.“

Starší Holland, ačkoli byl pozván promluvit o tématu proměny uprchlíka v prosperujícího člena společnosti z pohledu Svatých posledních dnů, prohlásil, že se můžeme a máme učit i od druhých – zvláště od ostatních nábožensky založených lidí, kteří musí mít možnost využívat určitý nezbytný prostředek, jež jejich komunitě pomůže překonat protivenství.

„Tímto prostředkem je úplné a svobodné praktikování jejich víry, což jim umožní čerpat z hlubin životodárných zdrojů, jež jsou v jejich náboženské tradici posvátné,“ řekl starší Holland. „Toto je potřeba, kterou je nutné zajistit vždy – je to právo, které musíme garantovat neustále.“

Záznam proslovu staršího Hollanda (v angličtině):

Společná snaha zjistit, jak Jezídům nejlépe pomoci

Diar Yousif, vnuk jezídského prince, řekl, že uprchlíci potřebují psychologickou pomoc, protože mnozí ztratili „víru v lidskost. Jsou v táborech a tamější podmínky – spí, jedí, dělají vše na jednom místě – jsou skutečně těžké.“

Baronka Nicholsonová s tímto vyjádřila souhlas a poukázala na to, že je důležité učit uprchlíky i všedním činnostem – například hrát šachy nebo šít – čemukoli, co by je duševně odvedlo od jejich strastí.

„[Je potřeba, abychom jim pomohli zapomenout na jejich trápení] třeba jen na pět minut denně. Jak jinak by se začali znovu duševně zotavovat?“ uvedla. „A dovolím si tvrdit, že pokud se duševně zotavovat nezačnou, pak nepřítel zcela zvítězil. Naprosto je zničil. A tak říkám, udělejme něco, pusťme se znovu do toho, protože musíme nepřítele porazit tím, že budeme úspěšní.“

Sestra Sharon Eubanková, první rádkyně v Generálním předsednictvu Pomocného sdružení Církve, řekla, že je zapotřebí, aby uprchlíci vyživovali svého ducha a rozvíjeli se, a toho mohou dosáhnout jedině tehdy, pokud budou mít „nějakého přítele, smysluplnou práci a svobodu praktikovat svou upřímnou víru“. Také dodala, že Jezídové jsou naneštěstí „v situaci, kdy nemají mnoho přátel, nemají práci a nemohou praktikovat své náboženství, a to je skutečně zoufalá situace“.

Yousif řekl, že nepřišel na windsorskou konferenci s velkým očekáváním – domníval se, že to bude jen jedno z mnoha podobných setkání, kterých se již zúčastnil, kde lidé přednesou proslov, který však nebudou doprovázet žádné skutky. Ale poté, co strávil tři dny s lidmi, kteří se o tíživou situaci uprchlíků hluboce zajímají, našel důvod k optimismu.

„Dodává mi to naději, že se vrátím do Iráku, abych hovořil s lidmi v naší komunitě, navštívil pokud možno každého z nich a řekl jim, že po celém světě jsou lidé, kteří se o ně zajímají,“ uvedl Yousif. „Je zde nadace AMAR, je zde humanitární organizace LDS Charities po celém světě – a jsou skutečně ochotni pro vás něco udělat. To nám dodává naději a doufáme, že to bude nějak fungovat.“

Partnerství humanitární organizace LDS Charities s nadací AMAR již přináší výsledky, včetně zajištění zdravotnického střediska v jednom z největších jezídských táborů na severu Iráku, které poskytuje služby přibližně 26 000 uprchlíků.

„[Organizace LDS Charities má] po celém světě mnoho partnerů, ale nikoho tak jedinečného, jako je nadace AMAR, protože tito lidé dělají skutečně úžasnou práci v terénu,“ uvedla sestra Eubanková. „Spolupracují na projektech s místní samosprávou, takže tyto projekty jsou trvale udržitelné. To, co [baronka] dělá, je něco velmi mimořádného. [Dává dohromady] lidi z velmi odlišných oborů kvůli konkrétní otázce a žádá je, aby se podělili o to, co o dané otázce vědí, a poté na základě toho jednají.“

Nadace AMAR a organizace LDS Charities podepsaly posledního dne konference obnovenou dohodu o partnerství a spolupráci.

Po podpisu dohody vyslovila sestra Eubanková baronce uznání za její neúnavné úsilí chránit rodiny, které se potýkají s krizovou situací, a jmenovala ji čestnou členkou Pomocného sdružení Církve. Úkolem této ženské organizace, jedné z nejstarších a největších na světě, je pečovat o ty, kteří se ocitli v nouzi.

Poznámka ke stylistice: Když podáváte informace o Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů, prosím použijte při první zmínce úplný název Církve. Více informací ohledně používání názvu Církve najdete v on-line dokumentu Stylistické pokyny.