Komentář

Společník ve věci míru a pokoje

První část sedmidílné série esejí na téma náboženské svobody ve světě

V zemích s větší náboženskou svobodou panuje ve větší míře mír a pokoj. A v zemích s menší náboženskou svobodou panuje mír a pokoj v nižší míře.

To alespoň říká celá řada studií.[1] Na první pohled se to může zdát nelogické. Cožpak náboženská svoboda není příčinou většího napětí na základě toho, že povoluje více vyznání? Nevedou náboženské rozdíly nevyhnutelně k rozdělení společnosti? Podle zkušeností tomu tak není.

           

Když uvažujeme o míru a pokoji, máme obecně na mysli oblast, kde se neválčí, národ, v němž nejsou rozbroje, či město, v němž nedochází k násilí. Ale mír a pokoj znamená více než nepřítomnost střetů. Mír a pokoj je návyk přijímat rozdíly, zvyk vyjednávat o sporech mezi nepřáteli. Je to kultura nestrannosti. I v těch nejmírumilovnějších společnostech dochází k nesvárům, ale tyto společnosti nedopustí, aby je to rozdělilo.

Zamyslete se nad Brazílií, zemí, kde je nejméně omezení týkajících se náboženské svobody na světě. Zatímco její obyvatelstvo prochází dynamickým posunem od římského katolicismu k letničním, protestantským a dalším církvím, daří se mu vyhýbat výrazným sektářským střetům. „Vzhledem k četnosti změny vyznání v Brazílii,“ říká vědecký pracovník Brian Grim, „je obzvláště pozoruhodné, že … nebyly hlášeny žádné případy projevů nepřátelství kvůli konverzím či obracení druhých na víru.“[2] Přestože dialog mezi jednotlivými náboženskými komunitami měl daleko k dokonalosti, podařilo se s jeho pomocí napětí zvládnout.

U míru a pokoje přichází ke slovu mnoho činitelů – historie národa, skladba vlády, ekonomické prostředí a úroveň politického začlenění. Zásadní vliv má i svoboda vyznání. V zemích, které hájí různorodost náboženských zkušeností, bývá méně ozbrojených konfliktů, větší občanské a politické svobody, více svobody v oblasti tisku a hospodářství, lepší zdravotní bilance, vyšší úroveň příjmů, lepší vzdělání a život celkově na vyšší úrovni.[3]

Zdá se, že svět řídí významné, neosobní síly. Finanční trhy, vojenské aliance, mezinárodní uskupení a vládnoucí elity – ty všechny hrají roli při utváření společností. Ale o trochu hlouběji pod povrchem vidíme, jakou roli hraje jemnější předivo vlastního svědomí – hledání smyslu, schopnost sledovat určitý záměr, vyjadřování vlastních názorů, utváření vlastní identity ve společnosti lidí stejné víry a výsada svobodně změnit vyznání. Klíčová otázka související se zachováváním míru a pokoje zní, zda můžeme jeden druhému důvěřovat, že budeme navzájem ctít odlišné cesty, jimiž se v oblasti náboženství vydáváme. Můžeme dosáhnout všeobecného respektu vůči druhým?

Profesor Nilay Saiya vysvětluje, proč je to důležité: „Náboženská svoboda vybízí k mírumilovným náboženským činnostem tím, že vytváří prostor pro to, aby náboženské skupiny svobodně praktikovaly svou víru, vnášely do veřejné debaty své myšlenky prostoupené vlastním náboženstvím, pozitivně přispívaly společnosti a zapojovaly se do diskuse prostřednictvím otevřených komunikačních kanálů, což umožňuje, aby zaznívala různá stanoviska, a extremisty to automaticky připravuje o schopnost vyhrát bitvu o srdce a mysl druhých.“[4]

Pokud jsou lidé od těchto prvků veřejného života odtrženi, mají pocit, že ve své komunitě nemají žádný vliv, a někteří se dokonce uchylují k drastickým opatřením. Profesor Saiya dodává, že toto je jeden z důvodů, proč jsou „země, kde panuje náboženská svoboda, mnohem méně náchylné k násilí motivovanému náboženstvím a nepřispívají k němu.“[5]

Náboženská svoboda koneckonců neznamená zlikvidovat soupeře a zastrašit ostatní tak, aby souhlasili s většinou. Náboženská svoboda znamená dosažení míru a pokoje navzdory odlišnostem a snížení obav tak, aby každý mohl zastávat přesvědčení, že ve společnosti zaujme místo, na které má podle zákona právo.

 

[1] Viz Brian J. Grim a Roger Finke, The Price of Freedom Denied (2011); „Five Key Questions Answered on the Link Between Peace and Religion“, Institute for Economics and Peace ve spolupráci s Religious Freedom and Business Foundation, 17–18; Nilay Saiya, „Does Religious Liberty Encourage or Curb Faith-Based Terrorism?“ Religious Freedom Institute, July 12, 2016.

[2] Brian Grim, „Brazil: A Lesson in the Peaceful Navigation of Religious Change“, Religious Freedom Project, Berkley Center for Religion, Peace & World Affairs, Georgetown University, June 1, 2015.

[3] Brian J. Grim and Roger Finke, The Price of Freedom Denied (2011), 206.

[4] Nilay Saiya, „Does Religious Liberty Encourage or Curb Faith-Based Terrorism?“ Religious Freedom Institute, July 12, 2016.

[5] Nilay Saiya, „The Religious Freedom Peace“, The International Journal of Human Rights, June 9, 2015.


 

Poznámka ke stylistice: Když podáváte informace o Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů, prosím použijte při první zmínce úplný název Církve. Více informací ohledně používání názvu Církve najdete v on-line dokumentu Stylistické pokyny.