Téma

Historie Církve

Joseph Smith

Církev, kterou založil Ježíš Kristus společně s jejími prostými, ale krásnými naukami a s pravomocí, se po Jeho Ukřižování a po smrti Jeho apoštolů, tváří v tvář organizovanému pronásledování a nepřátelství uvnitř Římské říše, začala rychle měnit. Ve 4. století měla již jen málo společného s původní Kristovou Církví. Poté, co Církev ztratila své božské oprávnění a pravomoc, začalo dlouhé období duchovní temnoty.

Na jaře roku 1820 se však na druhé straně světa čtrnáctiletému chlapci, který se jmenoval Joseph Smith, zjevil Bůh a uvedl do pohybu události, které vedly ke „znovuzřízení“ dávné Církve Ježíše Krista na zemi.

Joseph Smith se narodil 23. prosince 1805 v Sharonu ve státě Vermont na severovýchodě Spojených států. Později se s rodinou přestěhoval do zemědělské obce Palmyra ve státě New York, kde v roce 1820 probíhalo náboženské obrození. Joseph byl zmaten protichůdnými tvrzeními různých církví, a tak hledal radu v Bibli, kde našel výzvu, aby se sám „zeptal Boha“.

V lesíku nedaleko rodinné farmy poklekl Joseph k modlitbě. Na tomto odloučeném místě se tomuto chlapci, v nejdramatičtějším zjevení od biblických dob, zjevili Bůh a Jeho Syn, Ježíš Kristus, a předali mu pokyny. Josephovi bylo přikázáno, aby se nepřipojoval k žádné existující církvi, a bylo mu řečeno, že Bůh znovuzřídí na zem Církev, kterou původně zorganizoval Ježíš Kristus, se všemi jejími pravdami a kněžskou pravomocí. O deset let později, poté, co se Joseph a další lidé stali svědky série zjevení a pozoruhodných navštívení, byla 6. dubna 1830 ve Fayette ve státě New York oficiálně zorganizována Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů.

Kniha Mormonova – další svědectví o Ježíši Kristu

V září 1823 navštívil Josepha dávný prorok – muž, který žil a zemřel na západní polokouli před mnoha staletími. Tento vzkříšený člověk, který řekl, že se jmenuje Moroni, poslal Josepha k pahorku nedaleko Palmyry, kde mu ukázal náboženskou historii dávné americké civilizace, vyrytou na kovových deskách a zakopanou v zemi. Ale až po čtyřech letech bylo Josephovi dovoleno záznam vyzvednout a přeložit ho. Dnes je tento záznam znám jako Kniha Mormonova , pojmenovaná po jednom dávném prorokovi, který ji sestavil. Kniha Mormonova – další svědectví o Ježíši Kristu byla vydána v roce 1830.

Kniha Mormonova obsahuje náboženské záznamy civilizací, které žily v dávné Americe mezi lety 2200 př. Kr. až 421 po Kr. Obsahuje očité svědectví, jak Ježíš Kristus po svém Vzkříšení v Jeruzalémě působil na americkém kontinentu.

Znovuzřízení pravomoci kněžství

Apoštolové a proroci za všech dob mají pravomoc od Boha jednat v Jeho jménu. Původních dvanáct apoštolů obdrželo tuto kněžskou pravomoc z rukou samotného Ježíše Krista. S jejich smrtí se však pravomoc apoštolství ze země ztratila. Podstatnou součástí znovuzřízení proto bylo obnovení této pravomoci kněžství v roce 1829.

V květnu onoho roku se Josephu Smithovi a jeho spolupracovníkovi Oliveru Cowderymu zjevila vzkříšená bytost, která se představila jako Jan Křtitel, vložila jim ruce na hlavu a předala jim Aronovo kněžství s pravomocí křtít a vykonávat další obřady. Krátce nato se Josephovi a Oliverovi zjevili tři původní apoštolové – Petr, Jakub a Jan – a předali jim pravomoc apoštolství a Melchisedechovo neboli vyšší kněžství. Díky znovuzřízení kněžské pravomoci mohl Joseph, společně s šesti prvními členy, zorganizovat Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů.

Růst a protivenství

Stejně jako dávná Církev, i Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů byla od počátku církví misionářskou. V polovině 19. století byli obrácení povzbuzováni k tomu, aby se připojili ke členům v Americe. Neustálý příliv přistěhovalců z Evropy a z východu Spojených států se stal brzy zdrojem rostoucího nepřátelství.

Církev, ve snaze vyhnout se vzrůstajícímu napětí, přesunula své ústředí ze státu New York do Ohia, poté do Missouri a později do Illinois. V roce 1839 Svatí posledních dnů založili ve státě Illinois, v nehostinné bažinaté oblasti na břehu řeky Mississippi, obec Nauvoo. Pod vedením Josepha Smitha močály vysušili a začali budovat město s krásnými domy, vzkvétajícími farmami a živnostmi. Také postavili chrám.

V roce 1844 mohlo Nauvoo počtem obyvatel konkurovat Chicagu. Rostoucí podezřívání a znepokojení v okolních obcích vytvořila vypjatou atmosféru neklidu a nedůvěry. Noviny v sousedních městech začaly volat po vyhlazení Svatých posledních dnů.

Ve chvílích nejvyššího napětí ozbrojený dav v nedalekém Carthage v Illinois zastřelil Josepha Smitha a jeho bratra Hyruma.

Brigham Young a putování na západ

Na osady Svatých posledních dnů zaútočily davy, které pálily úrodu, ničily domy a lidem vyhrožovaly vyhlazením. Vedoucí Církve věděli, že bude opět nutné se přesunout. Toto přesídlení se stalo jedním z nejinspirovanějších a nejúžasnějších putování v americké historii.

Nástupcem Josepha Smitha v roli vedoucího Církve se jako služebně nejstarší apoštol stal Brigham Young. V únoru 1846 vedl Svaté posledních dnů přes zamrzlou řeku Mississippi do neobydleného území Iowy. S obtížemi prošli Iowou a nakonec vybudovali osadu Winter Quarters nedaleko dnešní Omahy ve státě Nebraska. Kolonie se brzy rozrostla na stovky přístřešků po obou březích řeky, z nichž mnohé byly jen zemljanky nebo chýše z drnů.

Brigham Young, který se snažil naplnit vizi původně formulovanou Josephem Smithem, připravoval svůj lid – v té době čítající na 17 000 osob – na historické putování přes rozlehlou pustinu až do Skalistých hor vzdálených 2 100 kilometrů na západ. První skupina pionýrů se z Winter Quarters vypravila brzy na jaře příštího roku a do údolí Velkého Solného jezera dorazila 24. července 1847.

Během několika následujících let se na obtížnou cestu do nově nalezeného útočiště vypravily přes Velké pláně tisíce Svatých posledních dnů. Někteří tito pionýři překonali prérie v krytých vozech. Jiní byli vybaveni malými lehkými ručními vozíky. Během čtyř následujících let přejelo americké planiny deset výprav ručních vozíků. Osm jich cestu zvládlo poměrně úspěšně, dvě z nich však potkal tragický osud a stovky lidí při nich zahynuly hladem, únavou a nepřízní počasí.

V následujících letech po příjezdu do údolí Solného jezera byli členové Církve vysíláni Brighamem Youngem do různých oblastí po celém Západě, aby tam zakládali osady. Pionýři osídlili celkem více než 600 míst, která se táhnou v širokém pásu od jižní Alberty až po Mexiko v délce téměř 2 200 kilometrů.

Do současnosti

Když Utah získal 4. ledna 1896 statut 45. státu Spojených států amerických, Církev měla čtvrt milionu členů, z nichž většina žila v Utahu a jen malá část v koloniích rozptýlených po celém západě Spojených států, v jižní Albertě a v severním Mexiku. V roce 1930 žila v Utahu již jen asi polovina členů, ostatní členové se však stále nacházeli převážně v severní Americe. V průběhu 20. století, kdy Církev postupně dosahovala významných mezníků v počtu členů – jednoho milionu v roce 1947, dvou milionů v roce 1963, tří milionů v roce 1971 a čtyř milionů v roce 1978 –, tvořili z demografického hlediska většinu členů i nadále obyvatelé Spojených států. To se však začalo podstatným způsobem měnit. Podobně stále více klesal i podíl členů žijících v Utahu. V roce 2017 dosáhl počet členů Církve 16 milionů. Více než polovina z celkového počtu jich žije mimo území Spojených států.

Poznámka ke stylistice: Když podáváte informace o Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů, prosím použijte při první zmínce úplný název Církve. Více informací ohledně používání názvu Církve najdete v on-line dokumentu Stylistické pokyny.